Příběh plastu kolem nás

Výroba plastu

To, že corona krize má v mnoha směrech zřejmě neblahý dopad na životní prostředí 🌍, jste už jistě slyšeli. O to víc bychom se tak měli snažit snížit dopad na životní prostředí v oblastech, které můžeme ovlivnit. Kladete si občas otázku, jaké má vlastně bezobalové nakupování smysl a proč by se měl vůbec někdo snažit produkci odpadu snižovat? Uklidňuje Vás myšlenka, že plastový odpad přeci vyhazujete do žlutého kontejneru a míří tak na recyklaci? ♻️ Sepsali jsme pro vás krátký článek, kde vám snad na podobné otázky odpovíme. Tematika produkce odpadu je velice obsáhlá a vydala by na celou knihu 🤯, přesto se pokusíme shrnout alespoň pár základních údajů. Dnes se zde zaměříme zejména na plastový odpad.

Kdy nastal problém?

Od padesátých let minulého století bylo vyrobeno více než 8,3 miliardy tun plastového odpadu. Zhruba polovina z tohoto množství vznikla v posledních 14 letech a plast se tak stal součástí každodenního života mnohých z nás. Velice často je však plast použit v případech, kdy jeho využití trvá pouze pár minut, ne-li vteřin a poté putuje do odpadkového koše. Navíc je použit i v případech, kdy se jeho využití dá bez problému úplně vynechat či lehce nahradit jiným ekologičtějším materiálem.

Produkce plastů v čase

Časem se rozloží i v přírodě 😉

Plast je velice obtížně rozložitelný materiál. Igelitová taška se rozkládá 25 let,  plastová PET lahev podléhá rozkladu stovky let, jednorázová plena 250 let a polystyren desetitisíce let, pokud vůbec. Ani to, že se plast v přírodě po nějaké době rozloží však není žádná výhra. Rozloží se totiž pouze na mikroplasty, což jsou pořád plastové částice, jen o velikosti menší než pět milimetrů 🧐. Mikroplasty se už v dnešní době nacházejí ve vodě, v půdě, v oceánech i tělech živočichů. O jejich dopadech na životní prostředí či zdraví toho zatím mnoho nevíme. 🤷‍♂️

♶ Plast přeci lze recyklovat ♹

Část plastového odpadu jde zrecyklovat, pro jeho sběr slouží kontejnery na tříděný odpad. Ne každý kus plastu se však dá recyklovat a recyklace mnoha druhů plastu je velice komplikovaná. Nerecyklovatelné jsou například plasty z již recyklovaného materiálu, jednorázové pleny, vložky či znečištěné plasty (např. mastné obaly). I přesto, že část plastového odpadu recyklovat jde, veliký podíl z něj nikdy nebyl zrecyklován. Z odpadu, co vznikl za posledních 17 let nebylo zrecyklováno odhadem až 91 %. Údaje ze světového ekonomického fóra uvádějí, že 32 % plastových obalů znečistí planetu, dalších 40 % skončí na skládce a 14 % se spálí. Pouze 14 % putuje na recyklaci. Z toho jen 2 % se zrecyklují efektivně (tzn., že z recyklátu vznikne něco stejně užitečného jako původní výrobek), a zbylých 12 % je tzv. downcyklováno - to znamená, že z recyklátu vznikne podřadnější výrobek než byl ten původní. Většina recyklovaného plastu je recyklována jen jednou. Poté, co už nejde znovu recyklovat skončí stejně v přírodě, na skládce či ve spalovně. Proti znečištění životního prostředí plasty se nejlépe bojuje omezením jejich používání!

Vyspělé země tuto problematiku řeší

Když vyspělé země deklarují recyklaci plastů, v polovině případů mají na mysli export do jiné země, která bude recyklovat za ně. Největším výkupcem odpadu byla do nedávna Čína. Jenže ta od roku 2018 přestala přijímat 24 složek odpadu, včetně toho plastového. Ve větší míře se proto odpad začal vyvážet do ostatních jihoasijských zemí. Například Thajsko zaznamenalo až pětinásobný nárůst. Tyto země však na takový příval odpadu nemají infrastrukturu ani zpracovatelské technologie. Kapacitně se navíc jen stěží vyrovnají kapacitám Číny. Odpad se tudíž hromadí buď v těchto zemích nebo v zemích původu. Odvezením do jiné země se každopádně problém s odpadem nijak nevyřeší.

Třídení plastů v Indonésii

Zmíněné země figurují v žebříčku zemí, které mají nejznečištěnější vody a pláže plastovým odpadem. Bohužel dovezený odpad se mnohdy nedostane vůbec k recyklaci, ale končí na černých skládkách, v moři nebo je spálen. Velké množství plastů končí v oceánu, kde tvoří celá "souostroví odpadků". Největší z nich má čtyřikrát větší rozlohu než například Německo. Dle zpráv OSN se každý rok dostane na osm milionů tun plastu do řek, moří a oceánů. Od roku 1950 se do oceánu v důsledku lidské činnosti dostalo na 150 milionů tun plastu 😔.

Světlé zítřky 😎

Pojďme se však podívat i na  dobré zprávy. Vláda schválila zákon, který má nabýt účinnost už letos v červenci. Tento zákon, týkající se celé EU, zahrnuje několik typů opatření, od úplného zákazu některých výrobků, přes omezení jejich spotřeby až po povinné příspěvky výrobců na úklid obcí a měst. Týká se např. plastových brček, příborů, talířků, míchátek či polystyrenových potravinových krabiček. Jedná se o výrobky, které v největší míře tvoří odpad znečišťující světové oceány vyrobený z plastu, který se rozpadá na mikroplasty. Tyto výrobky by se v budoucnu neměly do EU dostat ani přes e-shopy z jiných zemí, budou kontrolovány na celnici a nevpuštěny na náš trh. Další opatření nastane v roce 2025, odkdy se budou muset PET láhve vyrábět nejméně z 25 % ze starých zrecyklovaných PET lahví. Od roku 2030 se pak bude muset recyklát používat ze 30 %, a to u všech druhů plastových nápojových lahví, nejen PET. V lednu roku 2018 byla Evropskou komisí vydána nová strategie pro plasty. Unie předpokládá, že do roku 2030 budou všechny plastové obaly opětovně použitelné či recyklovatelné. Dále chce zvýšit povědomí spotřebitelů o tomto problému a dosáhnout zodpovědnějšího přístupu podnikatelů.

Neztrácejme čas

Pokud se vám však nechce čekat na vládní opatření, začít s redukcí plastového odpadu může každý z nás již dnes. Bezodpadová mapa na portálu Reduca.cz ukazuje na území ČR k dnešnímu datu 488 míst, kde můžete sehnat potraviny bez obalu či stáčenou ekodrogerii. To už je slušný počet a bezobalových obchodů stále přibývá. A pokud zrovna ve vašem okolí žádný není, nic si z toho nedělejte. Není nic jednoduššího, než si na běžný nákup vzít na chleba vlastní plátěný pytlík nebo u pultového prodeje poprosit, aby vám dali sýr do vlastní dózy. Uvidíte, že vám rádi vyhoví. Změnu může udělat každý z nás a i maličkosti se počítají.

Odpad z jednorazovych obalu

Koho by tato problematika zajímala víc, rozhodně doporučujeme například dokument "Příběh plastu".

Zdroje: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11